---

Jestli se vám zdá, že jste tuhle motorku, teda pardon, skútr (ačkoli tenhle povoz můžete klidně nazývat cestovní motorkou a budete mít svým způsobem taky pravdu) už někde viděli, tak máte bod za bystrost – před dvěma lety totiž Honda přišla s modelem SW-T400. A tyhle dva stroje si nejsou podobné, ony jsou totiž úplně stejné. Což třeba já vítám, protože podle mého soudu je tohle jeden z nejhezčích skútrových designů. Elegantní, to já rád.

Koně vzhůru!
Když Honda inovovala před dvěma lety čtyřkilo, dost mě to překvapilo. Protože jsem čekal, že jako první přijde na řadu právě šestistovka, vlajková loď, která se v nezměněné podobě pod názvem Silver Wing prodávala už od roku 2001! Vlastně o dva roky později dostala ABS a pár drobností, ale prostě vzhled byl po celou dekádu stejný. A upřímně, bylo to na něm už vidět. Ovšem třeba si jen Honda chtěla ověřit, jestli je design, který připravila pro příští generaci, dostatečně dobrý, a tak ho dala otestovat čtyřstovce. Zbytečná věc, neznám nikoho, komu by se její kabát nelíbil.
Já jsem se čtyřkilem byl při testu před dvěma lety velmi spokojený, akorát jsem si tehdy říkal, že bych uvítal větší zátah odspodu, konkurenční stejně objemné jednobuchy tohle umějí líp. Šestikilo je také dvouválec, ale to už je v této objemové kategorii pravidlem, a vzhledem k tomu, že oba skútry váží shodných 247?kg (s ABS o tři kila víc), tak myslím, že můj „problém“ asi šestikilo řeší s prstem v nose. Tenhle motůrek, na němž Honda vychvaluje kultivovanost, minimální údržbu a nižší spotřebu, totiž má o značných 12 koní a brutálních 17 newtonmetrů víc než menší jádro! Jasně, jsou to hodnoty v maximu (které v obou případech přichází o 500 otáček dřív), ale o půlku větší objem prostě nepojede odspodu stejně. Zajímavé je, že nový motor má proti starému dokonce o koníka a „ňůtníka“ víc – na to nejsme zvyklí, většinou co generace, to výkon dolů kvůli emisím…
Přitom lepší dynamika by neměla být vyvážena nějak dramaticky větší spotřebou. U čtyřstovky udává Honda průměrně bez pár fufníků 4,5 litru na sto (a je to hodně reálný, v mnoha případech až nadnesený údaj) a větší motor by měl schroupnout akorát o dvě deci víc. Dejte si to dohromady s velkou 16litrovou nádrží… Jestli nebude cenový rozdíl extra dramatický (cena ještě nebyla stanovena), bude mít čtyřkilo asi těžký život.

Jeden kotouč stačí
Po podvozkové stránce je SW-T600 skútrová klasika. Honda se nenechala vyprovokovat yamažím Tmaxem k závodům, kdo je větší sportovec, a hraje pořád na luxusní notu. Tudíž rám je pěkně ocelový, ale když zrovna nepoletíte v plné polní a ručičkou tachometru opřenou o doraz (a že těch 180 km/h by nemuselo být nereálných) do Schwantzovky v Brně, těžko si na jeho počínání budete stěžovat. Stejně tak pětinásobné štelování předpětí zadní dvojice tlumičů je tak akorát to, co na skútru potřebujete. Větší stavitelnost by akorát vnesla zmatek do řad skútrařů – když si představím, jak velká španělská ves je to někdy mezi supersportaři, říkám si, že méně bývá více…
Honda tradičně na své skútry dává menší kola, než je zvykem u konkurence, a kombinace čtrnácti- a třináctipalce skutečně vypadá spíše jako ze stopětadvacítky. Já to ve většině případů vítám, protože malá kola znamenají hravější ovladatelnost, a když to zkombinujete s dlouhým rozvorem (a ten Hondice má), nepřijdete o stabilitu. Přesto si ale myslím, že zrovna u tohoto modelu by se o palec víc na každém kole neztratil.
Přestože konkurence jednoznačně preferuje dvojitý kotouč na předním kole, Honda si tvrdohlavě vede svou a jak starý Silver Wing, tak nové SW-T si musí vystačit s jedním. Při testu čtyřstovky mě ale zpomalovací soustava s propojenou funkcí a příplatkovým ABS svou účinností mile překvapila, takže vzhledem k již zmiňované shodnosti obou typů není nutné mít obavy.

Dvě helmy pod sedlo
Nechme už techniku technikou a vrhněme se na možná nejdůležitější skútrařské oblasti – komfort a výbavu. Všechno zde odpovídá svému zaměření, tedy luxusní vlajkové lodi. Když na fotce vidíte jen detail přístrojové desky se čtyřmi kulatými přístroji s chromovanými rámečky a jedním digitálním displejem, chvíli nevíte, jestli to není z auta minimálně střední třídy. Sedlo je jedním slovem velkorysé, štítek taky. Středový tunel zabere víc místa, ale prostoru pro nohy je tu tolik, že jsem je dokázal zcela propnout. Spolujezdec má k dispozici parádní křeslo a velká madla. A tak dále.
V úložných prostorech byl Silver Wing vždycky špica a eswétéčko jen pokračuje v tradici. Pod řídítky najdete dvě různě velké schránky, přičemž jedna disponuje zamykáním, no a když odklopíte sedlo na plynovém tlumiči, objeví se osvětlený hangár, do něhož se bez problémů vejdou dvě integrály a ještě sváča.

Již příští měsíc
Honda SW-T600 je po všech stránkách důstojným nástupcem úspěšného Silver Wingu a stejně tak důstojným zástupcem značky na bitevním poli největších skútrů. Jak již bylo zmíněno na začátku, v mnoha ohledech se na tyto čtvrttunové variátorové mazlíky dá nahlížet jako na cestovní motorku a myslím si, že svým čerstvým vzhledem a předpokládanými jízdními vlastnostmi novinka, jejíž první kusy by se do ČR měly dostat již příští měsíc, zase přesvědčí pár motorkářů, že jim v garáži může klidně stát jenom velký skútr.
 

Fotogalerie

---