---

Vysvětlení, jak to, že se japonský skútr dá prodávat prakticky za čínskou cenu, je hrozně jednoduché – on je totiž taky čínský. Tohle už není žádné Španělsko, žádné Thajsko, ale Čína. Jenže je rozdíl, když v Číně vyrábí Číňan, a když si tam nechává vyrábět Japonec. Velký rozdíl.

Japonec z Číny
Velké fabriky asi nikdy nebudou v Číně vyrábět své vlajkové modely (i když, stát se může cokoli), ale nevidím nic závadného na tom, abych si na svém skútru od prestižní značky přečetl „Made in China“. Pořád ještě věřím tomu, že si velcí giganti nemohou dovolit pustit do světa s prominutím shit, to by je vyšlo dráž, než by na výrobě ušetřili.
Na Visionu je sympatické, že si nehraje na to, že by to byl drahý stroj – je to od pohledu maximálně praktický pracant, dá se říci, že je to skútr v montérkách. Hezký, připomíná velké esháčko, ale pořád v montérkách. Takže je těžké říci, jestli je na něm vidět, že je udělaný v Číně. Podle mě není, protože nevím, v čem by ho v Japonsku dokázali vyrobit lépe. Plasty lícují a působí přiměřeně hodnotným dojmem, zpracování je bezproblémové, jízda sama o sobě potvrzuje pověst značky. Takže japonec z Číny? Proč ne, v dnešním globálním světě kolikrát nevíte, jestli je váš soused ze stejného města, nebo z Tennessee (i když u nás spíš nevíte, jestli je z Indie, nebo ze Žižkova).

Pracant podruhé
Ač se v Hondě všemožně snaží Visiona prezentovat jako zbrusu nový model, člověk se při prvním pohledu na obrázky a technická data neubránil dojmu, že je to převlečený Lead na větších kolech. Test ukázal, že – chvilka napětí – to je Lead na větších kolech. Ale ta z něj dělají úplně jiný stroj, takže to vlastně je zbrusu nový model. Rozdíl je podobný jako mezi Transalpem a Deauvillem – obě cestovní motorky se stejným dvouválcem, ovšem to je tak všechno. I když on vlastně Lead a Vision ten motor shodný nakonec pořádně ani nemají.
Ve Visionu je ten Leadův duch cítit, což já osobně jen kvituji. Malého Leada jsem si totiž velice oblíbil, to byl pracant non plus ultra. Jeho předchozí generace se stala legendou mezi messengery a ta poslední už byla i hezká, měla vepředu 12“ kolo s kotoučovou brzdou a pod sedlem přistávací plochu pro Jumbo. Překvapilo mě, že už pro letošek není v nabídce, ale když se objevil Vision…

Praktické záležitosti
Co se praktičnosti týče, podařilo se Hondě z konceptu levného malého skútru na velkých kolech vymlátit, co se dalo. Vepředu najdete dvě hluboké otevřené kapsy, mezi nimi háček na tašku, vzadu je bytelný, ale elegantní nosič a pod sedlo jsem dokázal nacpat i svou integrálu Arai. Do většiny skútrů na šestnáctkách dáte tak svačinu, tenhle je mrňavý na čtrnáctkách a pojme i skutečně masivní helmu, to je velké vítězství.
S prostorem na palubě je to stejné jako na jakémkoli jiném malém skútru, není to nic pro dlouhány. Podlaha je rovná, není tady žádný středový tunel, takže nohy si snad schová každý. Spolujezdec má k dispozici výklopné stupačky, tudíž stroj nemusí být přehnaně široký jako v případě těch integrovaných v bočních plastech. Vlastně on tenhle skútr není vůbec široký, ba naopak je synonymem pro štíhlost. Sedlo je spíše užší, řídítka též, úplně máte pocit, že se do té díry mezi auty nevejdete rameny (no dobře, to není zrovna můj případ), ale Visiona tam procpete.

Jako na kole
Protože jestli vás něco bude hodně bavit, je to vyhledávání těch nejmenších skulinek, kudy se můžete procpat. Na Visionu si totiž připadáte málem jako na kole. Za vše mohou ta úzká čtrnáctipalco-
vá kolečka. Vpředu osmdesátka, vzadu devadesátka, to jsou prostě žiletky v porovnání s tím, co se na skútry dává běžně. Zprvu jim moc nevěříte, ale po chvíli s Visionem máváte jako s párátkem. Konkurence vybavená tlustými dvanáctkami či třináctkami proti němu působí jako hroch, ta na šestnáctkách zase jako antilopa. A nejlepší je to na mokru – chytil jsem opravdu důkladný lijavec, jel jsem loužemi, že autům mizely gumy až po ráfky, a úzké a bohatě drážkované gumičky si prořezávaly cestu bezpečně vpřed.
Akorát jsem si na tom mokru raději dával pozor na brzdy. Vision je totiž vybaven překvapivě propojeným brzdovým systémem CBS (vážně, na takhle levném skútru) a účinek zpomalovací soustavy je při zahamtnutí obou páček nebývale ostrý. Já jsem od levného stroje čekal takový ten klasický přístup „při brzdění ruce v křeči“, ale kdepak, tady je to málem sportovní záležitost. Na suchu to ještě více přispívá ke svižné jízdě, protože svištíte, prokličkujete frontou aut, na poslední chvíli to zaflekujete a zlomíte o 90 stupňů… Ještě slovo k podvozku – čekal jsem, že to bude klasický drncák, ale jízdní komfort je překvapivě slušný. Něco dělají ta větší kola, něco funkční (u Číňanů sprosté slovo) pérování.

Sto deset stačí
Nejčastější otázkou při tomhle testu ale nebylo, jak je ten skútr obratný nebo praktický, ale jak jede. Stodesítka je totiž takový hodně netradiční objem. Jak už jsem předeslal, motory Leada a Visiona nejsou úplně stejné, liší se chlazením – Lead byl vodník, Vision je, už kvůli ceně, vzducháč. Má proto zhruba o půl koně a půl newtonmetru horší parametry, což ovšem vyvažuje o 12?kg nižší hmotností. Subjektivně bych řekl, že nakonec je na tom Vision dynamicky o něco lépe. Na rozjezd možná, na top speed určitě – Honda udává 88 km/h (Lead měl 80), tachometrové kilíčko není problém, a to už se dá přežít i na městském okruhu nebo na okresce.
Samozřejmě, že odpich není kdovíjak dramatický, osm a půl koníka nikdy nepojede jako dvanácti- či třináctikoňové stádo ve vodou chlazené stopětadvacítce, ale i tak se nemusíte bát postavit se na semaforu hrdě do první řady. Když budete stát vedle závodníka v pětilitrovém BMW, bude to nerovný boj, ale většinu akceleračních závodů vyhrajete s přehledem. A i kdyby ne, tak vás může hřát vědomí, že tolik, co vám Vision bere na 100 kilometrů, ten Bavorák schroupne na křižovatce při volnoběhu…

Vizionář
Osobně si myslím, že se Honda v posledních letech vydala správným směrem. Kromě prémiových produktů a velkých skútrů typu SW-T600 nebo SH300i se nebojí dělat i levnější věci, ať už jde o zajímavou loňskou novinku, stopětadvacítku PCX, nebo právě o letošního Visiona. To je náramně praktický a obratný skútřík s minimálními náklady na provoz. A hlavně, je to Honda. Honda za pětačtyřicet…

Skůtr do testu zapůjčila
firma Honda Česká republika.

Fotogalerie

---