---

Dost pravděpodobně jste podobnou návštěvu v posledních letech také absolvovali, budu tady nosit dříví do lesa. Šlo totiž o výlet na dopravní inspektorát. Důvodů je podle zákona hned několik, přehlášení, přihlášení, odhlášení vozidla, výměna značek, či změna nebo doplnění údaje do techničáku. Aha, už jste doma?

Asi ano, tahle povinnost nás potkává skoro všechny. Díval jsem se asi před rokem s údivem v televizi na naštvané lidi, poslouchal výmluvy úředníků na pomalý software a nechápal dlouhodobě neřešenou situaci. Zavzpomínal jsem na své dřívější návštěvy, fronty, nervozitu a nakonec ulehčení, že to mám konečně za sebou, ale bůhvíproč mě nenapadlo, že přijde den, kdy se k dlouhým frontám před úřadem znovu připojím. Jako bych se vrátil časem někam o pětadvacet let zpátky.

Začalo to už samotným příjezdem na dopravní inspektorát v pražských Stodůlkách. Vybral jsem si tohle detašované pracoviště, protože jsem byl varován, že uprostřed Prahy jsou fronty daleko delší a ještě víc ponižující. Naštěstí jsem z dřívější návštěvy věděl, kde inspektorát hledat. Jediná viditelná směrovka byla totiž zarostlá křovím, a tudíž neviditelná. Samotný barák, škoda mluvit. V době, kdy si státní úřady staví mramorové paláce, šlo o značně zanedbaný panelák, ošoupaný, špinavý, s takovým tím vchodem spíš jako někam do sklepa. K toaletám, co vám mám povídat, mě zápach typu čtyřka hospoda sedmdesátých let neomylně dovedl až před pánskou mušli. V předsíňce kapající kohoutková baterie se studenou vodou, jako by vypadla z televizního pořadu Retro.

Uvnitř na čísla vytvořená fronta, přišel jsem pět minut po začátku a vyfasoval číslo 137. Vystál nebo spíš vyseděl jsem si čtyři a půl hodiny. Kolem byli lidé viditelně ve stresu, že je po několika hodinách čekání vyhodí, protože jim bude něco chybět, nebo do formuláře něco špatně vyplnili a oni budou muset čekat znovu. V mém případě šlo jen o výmaz leasingové společnosti, bratru za padesát korun, ale za jiné úkony se klidně úřad nestydí říci si o osm stovek. Ono to těch padesát nakonec stejně nestálo, protože přejmenování leasingovky, další pade, změna adresy leasingovky, ještě pade navrch a držet hubu a krok, protože tahle změna měla být nejspíš udělaná už dřív.

Napadalo mě ve frontě leccos, třeba, že si nás vlády takhle drží od těla, aby nám ukázaly, kdo je tady pánem, ale to by bylo fakt snad až příliš hororové. Nakonec jsem sám sebe přesvědčil, že to dělají pro naše dobro. Abychom nezapomínali, jak fungoval na všech úrovních život v reálném socíku, jak se tomu tenkrát říkalo, a vážili si současného bydla. Takže, vážená mladší generace, která si na to nemůžete pamatovat, a starší generace, která jste už zapomněla, dostáváte tu skoro zadarmo možnost nahlédnout do starých dobrých časů. A husí kůže je bonus navíc.
 

---