Moderní technologie
Tento článek vyšel 13. října 2016
v ČMN 21, na straně 2, v rubrice ÚVODNÍK
Na jednu stranu mám až bezmezně rád motocykly historické. Ať už jsou pár desetiletí staré, nebo rokem výroby atakují osmdesátiny císaře Františka Josefa. Jako třeba absolutně úchvatný výtvor NLG s dvouválcem o objemu 2714 kubíků.
Přál bych každému mít možnost na vlastní oči obdivovat ty proporce. Být to žena, tak o ní bez ostychu můžete říct, že je „krev a mlíko“. A ten zvuk, jak božská árie Emy Destinové. Alespoň zprostředkovaně si o tomto zajímavém motocyklu můžete přečíst v druhé polovině těchto novin a v pohybu ho zřít a slyšet na našich stránkách www.icmn.cz. Ostatně je tam i bohatá fotogalerie ze stavby. Pěkná práce.
Stejně tak mě ale dokáží oslovit nejrůznější moderní technologie. Třeba když minule Honzis psal o chytrém motocyklu od Apple, hned ve mně začala bujet myšlenka na superchytrý závodní motocykl. Taková atrakce by to mohla být. Prostě motocykl, jenž by se uměl sám řídit a do nejž by bylo možné nahrát nejrůznější závody. Tak třeba vítězný závod Valentina Rossiho z Brna. Ostatně v rubrice historie si můžete prolétnout jeho dvacetiletou kariéru. Takže motocykl by věděl, jak to Rossi jel, vás by na něj jen usadili (spíš přilepili), poslali na trať a pak už jen „děj se vůle boží“. Zážitek by to byl určitě nadpozemský, i když v nejedné helmě by po takové jízdě bylo jistě i nečisto.
Předpokládám, že nebude trvat dlouho a nějaké podobné atrakce se dočkáme. Jen aby nám nechali také možnost vlastního rozhodování. To především na silnici v běžném provozu. Tam bych svůj život plně do rukou nějakého „kompjůtru“ vkládat nechtěl. Určit ne poté, co jsem dnes ráno startoval počítač na třikrát. A když mi počítač napsal: „Ovladac zarizeni uvaznul v nekonecne smycce,“ připadal jsem si jak v pokračování Pána prstenu. Pánem situace jsem rozhodně nebyl.
Stejně jako když jsem se rozhodl, že tento úvodník napíši, aniž bych jedinkrát uhodil do klávesnice. Stáhl jsem si aplikaci na převod audia na text a začal diktovat. První věta proběhla v pohodě, při další už chtěl program zapisovat pár jiných slov, než jsem řekl. Pak jsem zjistil, že nerozumí hláskování, a když jsem poznamenal, že je to na hovno, prachsprostě mě vypípal a napsal „na h****“. Moderní technologie jsou fajn, jen je třeba se s nimi naučit zacházet.
Příjemné sbírání vlašských ořechů přeje
Petr Pour
Vyšlo v ČMN 21/2016